L O A D I N G

Dějiny Emauzského opatství

  1. 1347

    Emauzské opatství bylo založeno 21. listopadu 1347, kdy Karel IV., v té době český a římský král, podepsal v Norimberku zakládací listinu. Po papežském svolení, vydaném předchozího roku, tak mohlo vzniknout místo, kde by benediktini slovanského ritu „vykládali slovo Boží, kázali a sloužili mši ve slovanském jazyce“. Kromě Panny Marie bylo opatství zasvěceno také sv. Jeronýmovi, překladateli Starého a Nového zákona z hebrejštiny a řečtiny do latiny. Dalšími patrony se stali slovanští misionáři sv. Cyril a Metoděj, kteří byli úzce spojeni s počátky českého státu a sv. Vojtěch a sv. Prokop jakožto zakladatel Sázavského kláštera, rovněž místa s tradicí liturgie a vzdělanosti ve slovanském jazyce.

  2. 1419

    V roce 1419 převzali klášter husité a jako v jediném českém klášteře se zde praktikovalo přijímání podobojí, jak je označováno přijímání eucharistie zároveň jak v podobě posvěcené hostie, těla Kristova, tak i v podobě posvěceného mešního vína z kalicha, krve Kristovy. Celkově však bylo husitské období Emauz dobou úpadku. Klášter fungoval spíše jako kolej pro ultrakvistické myslitele. Poslední z utrakvistických opatů, řečený Philonomus, se oženil s dcerou hostinského ze Spálené ulice a přímo v klášteře si otevřel svou vlastní hospodu. V klášterní zahradě dokonce pro své hosty zřídil střelnici.

  3. 1635

    Původní zaměření kláštera doznívalo ještě v pohusitském období, až v roce 1635 bylo nahrazeno novým posláním: benediktini ze španělského Montserratu uvedení do Čech císařem Ferdinandem III. přinesli do Emauz kult Panny Marie Montserratské. Španělští benediktini změnili v průběhu 17. a 18. století klášterní budovy přestavbou, která však zachovala řadu původních prvků, především architekturu ambitů a klášterního kostela. K západnímu průčelí kostela přistavěli dvě věže a širokou polovalbovou střechu s velkým štítem nahradili trojdílnou střechou. Důkladnou přestavbou prošel kostelík sv. Kosmy a Damiána.

  4. 1666

    8. září 1666 byla v procesí slavnostně přenesena kopie sochy Panny Marie Montserratské na hrad Bezděz. Na hradě, který získalo Emauzské opatství do svého majetku již dříve, bylo založeno v témže roce proboštství. Vzniklo zde významné mariánské poutní místo. Záznamy o zpovědích a sv. přijímání evidovaly v průměru 20 500 poutníků ročně, reálně bylo návštěvníků samozřejmě více. Proboštství zaniklo v důsledku josefínských reforem v roce 1785.

  5. 1880

    V 19. století význam opatství upadal, jeho zrušení zabránilo pouze předání komunitě reformních benediktinů z Beuronu v roce 1880. Beuronští benediktini našli v Emauzích útočiště v době Bismarckovy antiklerikální kampaně, současně jim vtiskli výraznou pečeť svého liturgického umění. Odstranili barokní zařízení i malby a cibulové střechy na věžích nahradili ostrými jehlany. Kostel i klášter byl vymalován v historizujícím “beuronském” slohu. Emauzský klášter zůstal formálně součástí Beuronské kongregace až do roku 1945.

  1. 1941

    Slibný rozvoj opatství přerušila nacistická okupace a vypuknutí druhé světové války. Na začátku července 1941 byl kostel pro veřejnost Němci uzavřen. 13. července 1942 byli věřící, kteří se přesto shromáždili ke mši před kostelem, rozehnáni jednotkou Schutzpolizei. 18. července byly klášter i kostel definitivně uzavřeny a mniši byli z kláštera vyhnáni. Klášter dále sloužil okupační správě jako administrativní budova a sídlo vyšší odborné školy pro zdravotnický personál.

  2. 1945

    14. února 1945 byly klášter i kostel silně poničeny bombardováním 8. letecké armády USAAF. Na klášter a kostel dopadly tři zápalné pumy, které zničily obě barokní věže klášterního kostela. Kostelní klenba se ze dvou třetin zřítila a gotické budovy vyhořely. Poválečná rekonstrukce pak nahradila původní průčelí kostela železobetonovými věžemi od architekta Františka M. Černého.

  3. 1950

    V roce 1950 byl klášter v rámci Akce K násilně zrušen a větší část mnichů byla internována. Některým členům konventu, včetně opata, se podařilo odejít do Itálie, kde v exilu obnovili komunitu. Emauzský klášter připadl pod správu Československé akademie věd.

  4. 1978

    Emauzský klášter byl prohlášen národní kulturní památkou.V jeho budovách v tomto období sídlily dva ústavy Československé akademie věd, klinika pro léčbu chorob z povolání a kožní klinika.

  5. 1990

    V rámci církevních restitucí získali benediktini v roce 1990 nazpět klášterní budovy a v roce 2014 rovněž lesní a polní majetky v oblasti Posázaví. Tento majetek vytváří v současnosti hospodářskou základnu opatství. Opatství je společně s kláštery v Břevnově, Broumově, Rajhradu, Mariboru (Slovinsko) a Čokovaci (Chorvatsko) součástí Slovanské benediktinské kongregace sv. Vojtěcha.

  1. Svěcení oltáře 2003

    2003

    V tomto roce byla dokončena rekonstrukce kostela, byl posvěcen nový oltář. První mše svatá se konala symbolicky na Velikonoční pondělí 21. dubna 2003. Rehabilitace a opravy klášterních prostor pokračují i v současnosti: v roce 2015 bylo nově upraveno nádvoří před kostelem a v roce 2017, kdy si Emauzské opatství připomenulo 670 let od svého založení, byla dokončena rekonstrukce rajského dvora.

  2. 2017

    V tomto roce byla dokončena rekonstrukce rajského dvora. Dřevěný kříž uprostřed dvora byl požehnán v rámci oslav 670. výročí založení opatství.

  3. 2018

    V roce 2018 byla zahájena rekonstrukce zahrady, která bude po dokončení veřejně přístupná a bude sloužit jako příjemná oáza obyvatelům Prahy a dalším návštěvníkům. Emauzský klášter financuje rekonstrukci z vlastních zdrojů, bez podpory dotací a grantů. Pokud se vám tento projekt líbí, můžete jej podpořit i vy.

  1. 1347

    Emauzské opatství bylo založeno 21. listopadu 1347, kdy Karel IV., v té době český a římský král, podepsal v Norimberku zakládací listinu. Po papežském svolení, vydaném předchozího roku, tak mohlo vzniknout místo, kde by benediktini slovanského ritu „vykládali slovo Boží, kázali a sloužili mši ve slovanském jazyce“. Kromě Panny Marie bylo opatství zasvěceno také sv. Jeronýmovi, překladateli Starého a Nového zákona z hebrejštiny a řečtiny do latiny. Dalšími patrony se stali slovanští misionáři sv. Cyril a Metoděj, kteří byli úzce spojeni s počátky českého státu a sv. Vojtěch a sv. Prokop jakožto zakladatel Sázavského kláštera, rovněž místa s tradicí liturgie a vzdělanosti ve slovanském jazyce.

  2. 1419

    V roce 1419 převzali klášter husité a jako v jediném českém klášteře se zde praktikovalo přijímání podobojí, jak je označováno přijímání eucharistie zároveň jak v podobě posvěcené hostie, těla Kristova, tak i v podobě posvěceného mešního vína z kalicha, krve Kristovy. Celkově však bylo husitské období Emauz dobou úpadku. Klášter fungoval spíše jako kolej pro ultrakvistické myslitele. Poslední z utrakvistických opatů, řečený Philonomus, se oženil s dcerou hostinského ze Spálené ulice a přímo v klášteře si otevřel svou vlastní hospodu. V klášterní zahradě dokonce pro své hosty zřídil střelnici.

  3. 1635

    Původní zaměření kláštera doznívalo ještě v pohusitském období, až v roce 1635 bylo nahrazeno novým posláním: benediktini ze španělského Montserratu uvedení do Čech císařem Ferdinandem III. přinesli do Emauz kult Panny Marie Montserratské. Španělští benediktini změnili v průběhu 17. a 18. století klášterní budovy přestavbou, která však zachovala řadu původních prvků, především architekturu ambitů a klášterního kostela. K západnímu průčelí kostela přistavěli dvě věže a širokou polovalbovou střechu s velkým štítem nahradili trojdílnou střechou. Důkladnou přestavbou prošel kostelík sv. Kosmy a Damiána.

  4. 1666

    8. září 1666 byla v procesí slavnostně přenesena kopie sochy Panny Marie Montserratské na hrad Bezděz. Na hradě, který získalo Emauzské opatství do svého majetku již dříve, bylo založeno v témže roce proboštství. Vzniklo zde významné mariánské poutní místo. Záznamy o zpovědích a sv. přijímání evidovaly v průměru 20 500 poutníků ročně, reálně bylo návštěvníků samozřejmě více. Proboštství zaniklo v důsledku josefínských reforem v roce 1785.

  5. 1880

    V 19. století význam opatství upadal, jeho zrušení zabránilo pouze předání komunitě reformních benediktinů z Beuronu v roce 1880. Beuronští benediktini našli v Emauzích útočiště v době Bismarckovy antiklerikální kampaně, současně jim vtiskli výraznou pečeť svého liturgického umění. Odstranili barokní zařízení i malby a cibulové střechy na věžích nahradili ostrými jehlany. Kostel i klášter byl vymalován v historizujícím “beuronském” slohu. Emauzský klášter zůstal formálně součástí Beuronské kongregace až do roku 1945.

  6. 1941

    Slibný rozvoj opatství přerušila nacistická okupace a vypuknutí druhé světové války. Na začátku července 1941 byl kostel pro veřejnost Němci uzavřen. 13. července 1942 byli věřící, kteří se přesto shromáždili ke mši před kostelem, rozehnáni jednotkou Schutzpolizei. 18. července byly klášter i kostel definitivně uzavřeny a mniši byli z kláštera vyhnáni. Klášter dále sloužil okupační správě jako administrativní budova a sídlo vyšší odborné školy pro zdravotnický personál.

  7. 1945

    14. února 1945 byly klášter i kostel silně poničeny bombardováním 8. letecké armády USAAF. Na klášter a kostel dopadly tři zápalné pumy, které zničily obě barokní věže klášterního kostela. Kostelní klenba se ze dvou třetin zřítila a gotické budovy vyhořely. Poválečná rekonstrukce pak nahradila původní průčelí kostela železobetonovými věžemi od architekta Františka M. Černého.

  8. 1950

    V roce 1950 byl klášter v rámci Akce K násilně zrušen a větší část mnichů byla internována. Některým členům konventu, včetně opata, se podařilo odejít do Itálie, kde v exilu obnovili komunitu. Emauzský klášter připadl pod správu Československé akademie věd.

  9. 1978

    Emauzský klášter byl prohlášen národní kulturní památkou.V jeho budovách v tomto období sídlily dva ústavy Československé akademie věd, klinika pro léčbu chorob z povolání a kožní klinika.

  10. 1990

    V rámci církevních restitucí získali benediktini v roce 1990 nazpět klášterní budovy a v roce 2014 rovněž lesní a polní majetky v oblasti Posázaví. Tento majetek vytváří v současnosti hospodářskou základnu opatství. Opatství je společně s kláštery v Břevnově, Broumově, Rajhradu, Mariboru (Slovinsko) a Čokovaci (Chorvatsko) součástí Slovanské benediktinské kongregace sv. Vojtěcha.

  11. Svěcení oltáře 2003

    2003

    V tomto roce byla dokončena rekonstrukce kostela, byl posvěcen nový oltář. První mše svatá se konala symbolicky na Velikonoční pondělí 21. dubna 2003. Rehabilitace a opravy klášterních prostor pokračují i v současnosti: v roce 2015 bylo nově upraveno nádvoří před kostelem a v roce 2017, kdy si Emauzské opatství připomenulo 670 let od svého založení, byla dokončena rekonstrukce rajského dvora.

  12. 2017

    V tomto roce byla dokončena rekonstrukce rajského dvora. Dřevěný kříž uprostřed dvora byl požehnán v rámci oslav 670. výročí založení opatství.

  13. 2018

    V roce 2018 byla zahájena rekonstrukce zahrady, která bude po dokončení veřejně přístupná a bude sloužit jako příjemná oáza obyvatelům Prahy a dalším návštěvníkům. Emauzský klášter financuje rekonstrukci z vlastních zdrojů, bez podpory dotací a grantů. Pokud se vám tento projekt líbí, můžete jej podpořit i vy.